Společnost Bayton, která zámek v Bezdružicích převzala v roce 1998, zahájila jeho rekonstrukci s cílem vytvořit zde prostory pro výstavní činnost. Obnoveným zámeckým prostorám tedy počínaje 15. květnem 2004 vdechne nový život projekt Galerie Prager Kabinet. Kromě prohlídkového okruhu nabízí návštěvníkům výjimečnou příležitost poznat sklo v podobě, která se u nás kupodivu stále nedostala dost silně do povědomí veřejnosti. Bezdružická výstavní expozice předních českých sklářských výtvarníků, jejichž tvorba je vesměs výrazně zastoupena ve sbírkách významných světových galerií, představuje sklo jako prostředek volné umělecké tvorby.

Ateliérové sklářství, které je vlastně sklářským sochařstvím, je dnes na celém světě významnou výtvarnou disciplinou. Tradice sklářské tvorby jako svébytného výtvarného umění je přitom nedlouhá a dá se říci, že se zrodila právě v Česku - od výstavy EXPO 58 v Bruselu, na níž René Roubíček získal Grand Prix za prostorovou kompozici ze skla a kovu ještě neuplynulo ani padesát let. Na tento převrat v pojetí sklářské tvorby, upozorňuje už expozice českého sklářství v pardubickém muzeu. V Bezdružicích však poprvé vznikla příležitost představit na ploše dvou set čtverečních metrů celistvé tvůrčí profily vystavujících umělců. Jde o osobnosti, z nichž každá jde svou cestou, přičemž svět skla je světem, který otevřel modernímu umění nepřeberné možnosti. Expozici se díky její koncepci daří zachytit technologickou i uměleckou šíři tohoto bohatství. Jedinečná je tato výstava i tím, že výtvarníci sami rozhodovali, kterými díly chtějí být zastoupeni. Představuje se zde sedm autorských dílen - šest sklářských výtvarníků a jedna tvůrčí dvojice: Dnes dvaaosmdesátiletý René Roubíček, známý svými monumenty i komorními objekty stejně jako láskou k džezu a vytvářením hravých variací skleněných hudebních nástrojů, "filozof skla" Václav Cigler, jehož zatím poslední samostatnou výstavu můžete v těchto dnech ještě spatřit ve Veletržním paláci, Jiří Harcuba, který povznesl umění sklářské rytiny, Vladimír Kopecký, v jehož díle se originálním způsobem spojuje sklářská tvorba s malířstvím, Bohumil Eliáš, mj. autor světelné fontány v Československém pavilonu na EXPO 67 v Montrealu, který vtiskuje svým malovaným skleněným dílům nezaměnitelnou náladu radostné krásy, Marian Karel se svou magickou geometrií. Bezdružické sklářské setkání korunují díla dvojjediného tvůrčího týmu Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, kteří se rovněž světu poprvé představili na bruselském EXPO 58, aby o dvanáct let později na EXPO v Ósace oslnili svým gigantickým skleněným reliéfem nazvaným Řeka života.

Kromě "muzejní" části, má výstava také svoji galerijní a prodejní část, která je obměnitelná. Zastoupena jsou tu např. díla skupiny sklářských výtvarníků Rubikon, díla dvojice Libenský-Brychtová a další. Sklářské umění ozvláštní také prostor bývalé zámecké kaple - tady si mohou návštěvníci prohlédnout největší český skleněný betlém, jehož autorem je žák Stanislava Libenského a člen skupiny Rubikon Jaromír Rybák.
Prager Kabinet s díly českých výtvarníků, jejichž doménou je sklo, už několik let systematicky seznamuje naši i světovou veřejnost. Výstava "Prof. Stanislav Libenský a jeho škola" instalovaná u příležitosti Libenského osmdesátin v Národním technickém muzeu v Praze, měla své reprízy v Salcburku, ve Štrasburku, na Tchaj-wanu a po šest měsíců obdivovali umění prezentované v tomto souboru návštěvníci Muzea umění a designu na Manhattanu.